Už jsem skoro doma...

Už jsem vlastně úplně doma, ale rozhodně chci během Vánoc dopsat svoje putování po cizích krajích.

Austrálie: den poslední

• jdu se rozloučit s Anetou a nechávám jim tam všechny nesnezený potraviny, co mi zbyly
  
• příjde i Pavla a od Joela dokonce dostávám plyšovou koalu na památku
• nákup posledních dárků (v dolarovým obchodě potkávám Jirku, Manly je fakt malý), poslední fotky a jde se domů pakovat
  
• asi jsem v Cairns nebo někde cestou na letiště nechala deštník, neuvědomuju si teda ani že bych ho s sebou měla, ale každopádně teď ho nemám
• poprvé a naposled se koupu na Manly Baech asi tak na 20 sekund (2 šipky a jsem venku)
  
• slejváček jakej svět neviděl, tomu říkám rozlučkový počasí
  
• velkej kufr vážil 23,4 kg a malej 16,6, kg ale pán na přepážce mi poručil to přebalit, takže jsem potom měl ten velkej něco přes 26 kg a ten malej jsem pro jistotu už ani nevážila
• jen podotýkám, že jsem měla dovoleno 20 kg (ale do 23 to prý nechávají projít) na odbavení a 7 kg do letadla
• a to pán ještě chudát nevěděl, že mám další dvě tašky, který se chystám zredukovat a nacpat do toho malýho kufříku
  
• sedím v poslwdní řadě u okýnka ale v letadle nespím
• koukám na Lawry Crowne, Medvídka Pů a opět na Crazy, Stupid, Love
• v Lounge se jim fakt vyplatím, žeru, co to dá, snad se to neplatí
• už jsem tady málm zapustila kořeny, ale aspoň už mě uschly všechny věci
• druhé letadlo je menší a můj soused je strašně nesypatickej
• nějak špatně jsem si to spočítala a myslela jsem že i ten druhý let bude 10 hodin a když nám oznámili, že poletíme 12 tak jsem málem šla do mdlob
• takže koukám na Mr popper's penguins, Přátele, Let's make love a počítám minuty do přípetu
• nevím jaku už se mám na tom sedadle poskládat
• aspoň se můžu pochválit za výber jídla, všechno co jsem si vybralo se dalo jíst a když ne, tak mi to vyměnily, hodný letušky tam mají
  

Austrálie: týden patnáctý

• SMŮLA jsem na prázdninách, takže zápisky ať píše někdo jiný
  

Austrálie: týden čtrnáctý

• Jullie jede na 2 měsíce domů, byla to akce kulový blesk - před týdnem si sbalila aniž by věděla jestli pojede do Perthu nebo domů a před 2 dnama si koupila letenku
  
• nožička pořád bolí
• kašel pořád existuje
• v outletu nic moc, ve waringáči zrovna tak
• našla jsem 50 dolarovou bankovku v jedné z dalších peněženek, to je radosti
  
• grilování s Ditou a Joelem (jehně, kuře a klokan, nevím co bylo lepší)
• den v city - jsem nesmírně uťapkaná
• peru
• po 10 letech co hraju korfbal jsem konečně viděla netball
• opět jsem navštívila art gallery, už tam není místečka kde bych nebyla, ale ještě mě chybí botanická zahrada a přejít most
• nemohla jsem najít China town, ale nakonec jsem ráda, že jsem ho našla, protože jsem ušetřila plno peněz
• už mám skoro všechny dárky, jachachá
• skoro jsem to vzdala, ale ještě jsem vlezla dojednoho obchodu s plavkama a světe div se, nebyla to taková katastrofa, mají tam ty krajkový, zkoušela jsem si černý, zelený a bílí a pak ještě bílý s oranžovým na vrch (50 doalů Oneill a ty poslední 10 dolaů navíc) ale nejsem si jistá ani tou barvou ani tou cenou, ale sedí perfektně
• jsem tak ucaprtaná, že už ani nejdu do té botanické, což se projeví jako chyba, protože pak zjišťuju, že v neděli přilítám do Sydney až v 6 a už to nestihnu, takže až příště přijedu do Austrálie, tak to prolezu celý
  
• k večeři mám rýži s tuňákem a kukuřicí a dělám si rovnou i na zíta, ať nemusím vařit
• dobaluju se
• ráno volám s našima a plavky si prý koupit mám - ale oni neví, kolik jsem si toho tady už koupila, ale slovo je slovo a jde se nakupovat
  
• takže jedu zase do city, kupuju plavky, pak jdu za Majou - trochu pokecáme, zase říká, že se mám ozvat, má dokonce tři práce
  
• mám málo času a chci jít do kanceláře KoreanAir, ale objevím ten obchod, co jsem si tam minule kupovala šaty za 10 dolarů a tam se trochu zdržím, nic moc tam tentokrát nemají, ale i tak tam toho plno kupuju
• v Korean Air dobrý, potvrzuju let (tati doufám ,že seš na mě pyšnej)
• potkáváme se s Ditou na Wharfu, a vyážíme an Manly Scenic Walk
• skoro celou cestu mluvíme anglicky, jediná věc na kráse je, že v půlce nám začne pršet a zbytek cesty chvátáme, nic z toho nemáme, skoro nic nevidíme a dorazíme úplně mokrý, takže asi budeme nemocný (já teda ne, já jedu za sluníčkem, dívala jsem se na počasí a má tam být přes 30 stupňů - konečně léto)
• v Aldi si kupuju banán a tím rozměňuju peníze, abych mohla zaplatit za pondělní BBQ protože ona se na to třese jako ratlík, asi bych se taky třepala, kdybych byla v její pozici
• loučím se v Cafe Brisa a slibuju, že jim zavolám - už nejsem skaut :-( protože vím, že nezavolám, ale otázkou je jestli by oni zavolali mě, známe ty jejich kecy...
  
• zapomněla jsem Anetě vrátit zázračnou mastičku, tak musím zrovna do Manly, potkávám ve Steinu i spolužáky tak se aspoň můžu ještě jednou rozloučit
  
• dělám inventuru dárků a peněz a fakt nevím jak se nabalím
  
• všechno nabaleno a nachystáno, zítra jen připravit svačinku a vyazit
• hallo Cairns a Uluru
• pápá za 11 dní
  

malé shrnutí

momentálně náš byt 3+kk obývají:

• Číňanka Jessie
• její snoubenec alias můj tajný nepřítel Rocky
• její maminka
• Korejka Julie, která mě svojí nerozhodností nicvšechností pije taky krev
• a její výsost z České republiky - já I.