Práce vědce

... je dlážděná samými nástrahami a nepříjemnostmi, ale někdy je to i sranda.
O své papírkové metodě jsem sem už psala a částečně ji uplatňuji i v laboratoři. Nedávno jsem papírky posbírala a dala do jedné fólie, kterou s sebou pořád nosím, spolu s dalšími poznámkami a články na diplomku. A pak jsme jednou seděli se spolužáky v hospodě a rozebírali tajemství mé kabelky (a že jich je, od resuscitační roušky až po návod k rozdělení vín dle jakosti). A jak se mi tam tak hrabali, někdo objevil papírek, na jehož jedné straně byl seznam vybraných pacientů na diplomku, a na straně druhé veliký nápis Impossible.
Doufám, že to není žádné znamení osudu a já se v půlce května budu rozplývat nad 50 stránkami úžasné vědecké práce :-)

Ovoce do Jogobelly podruhé

Celý život něco hledáme, chceme něčím být, něčeho dosáhnout. Přesně jako v reklamě na jogurty Jogobella.
Třeba takové jahody už jsou u nás téměř na vymření a najít kvalitní poctivé jahody není jen tak. A pak, protože jahody prostě pořád nejsou, si najednou říkáte, co třeba zkusit hrušky nebo švestky, vždyť ty taky nejsou tak špatné a člověk už pomalu začíná mít hlad. No jo jenže, co když mezi tím, co se budu cpát tím jiným ovocem, tak přivezou jahody a ostaní mi je všechny rozeberou.
Ach jo, to je dilema, zatím ještě hlady neumírám, tak ještě počkám.