Small Poem from Manly

Dnes jsme jednu hodinu místo odpoledního vyučování vyrazili k moři a popisovali okolí, vlastovytvořená básnička i s názorným obrázkem, jen ty muchy do toho nešli líp zakomponovat...

Lying in the grass
Listening to the sea
Attraction for the flies
This is Barbora here.

What is, Winter?
Is this summer?
Wind and rainy days.
Not just in my veins.

Beaches, sand and bikini
v Čechách je to prostě jiný.


Autorská poznámka: na básničkách je nejlepší, že se neřídí gramatikou

Austrálie: týden třináctý

• zase na mě něco leze
• a Santa Klausové zase začínají vylízat z brlohů
  
• dočítám Janu Eyrovou
• Speaking exam - so so
• dělám si šnyclík
• už se to blíží, všechno
  
• náhodně jsme se sešli 4 před vstupem do Colesu, tak jsme toho využili a koupili si Magnum v akci
  
• další schůzka s Davem z cestovní kanceláře
  
• graduation ceremony, šampíčko, čínský koláčky štěstí, psaní vzkazů spolužákům a plno fotek
  
• učitelka mi omylem uklidila slovník mezi ty školní (dneska byla poslední šance, když se jí to před tím za 10 týdnů nepovedlo)
• poslední prášek (na kolena) poslední den do školy
• pátek 2.12.2011 - zkoušky
  
• kamarádím se s dalšíma zkoušenýma co dělají computer base test FCE
  
• záchvat kašle běhen Readingu
• proto jsem během Writingu vypila skoro celou flašku vody a protože jsem měla obě části už napsaný a chtělo se mi neskutečně na záchod, tak jsem skončila o 20 minut dřív. Uvidíme jestli jsem se tak zlepšila nebo to bylo tím záchodem?
• Use of English - nevím na co si to tam hrajou, bylo to jakýsi netypický takže fakt nevím jakej mám čekat výsledek, skoro ničím si nejsem jistá
• Listening na kterej sem se těšila mě taky moc nepotěšil
  
• celkově zkouška byla docela těžká, tak uvidíme
• návštěva Australian Museum s obědem v Darling Harbour
• první a poslední pařba v City, vstupné 20 dolarů, normálně bych tam asi nešla, ale když už jsem v takovým velkoměstě, kde to každou noc žije, tak by to byl hřích nevyzkoušet ..... a taky už asi nikdy to takovýho klubu nepůjdu
  
• poslední 4 odpracovaný hodiny v Cafe Brisa, pak už jen ve středu pro penízky a tradá, vyráží se na výletek
  
• sedím v obýváku v tričku, termotričku, mikině a k tomu popíjím horkej čaj s citrónem a medem, venku prší, ne ještě nejsem v Brně, ještě pořád se snažím si užívat australsýho počasí
• noha už mě skoro nebolí, tak snad to rozchodím
• přijíždí čínská maminka, je nás tu teď 5 a Rocky musí spát na sedačce v obýváku
  
• 
  

Austrálie: týden dvanáctý

• jsem strašně unavená ačkoliv jsem spala přes 8 hodin
• všichni co chodí na Cambridge course mají speaking exam a my (já a Béné) hodinu s Gregem a dalšíma 4 lidma co dělají zkoušku taky na počítači
  
• pondělí: jdeme poprvé do cestovky za Davidem
  
• protože nám pořád mrazí lednička místo tohoho aby chladila tak mám všechno zmrzlí i salát co měl být do svačin, když jsem to ale podusila s mrkví a nahňácala na to rýži, tak z toho byl docela chutný oběd
• prší
• jsem nenažraná
• úterý: jdeme podruhé do cestovky a výsledek? jedeme skoro všude kde se dá, prostě výlet za všechny prachy
  
• pořádáme Anetě tajnou oslavu, nakonec jsme tam ale jen klasická sestava: Dita, Aneta, Joel, Richie a aby to bylo trošku zajímavější tak i Pavla a Shane
  
• nechápu jak je to možný, ale ty moje penízky se nějak moc ..... (jaký tvar slovesa rozkutálet tam mám napsat?)
• čtvrtek: je rozhodnuto, 8.12.2011 začíná moje cesta Austrálií přeletem do Cairns kde budu asi 5 dní, pojedu lodí na Velkej Bariérovej Útes a na 2 dny do deštnýho pralesa a pak letadlem do Alice Springs kde se potkám s Hankou a spolu půjdeme na túru kolem Uluru. 18.12.2011 se vracím do Sydney, všechno přeperu, přebarlím a asi se přetrhnu, se všema rozloučím a v pondělí odpoledne nasedám do Shuttle Busu směr letiště Sydney - Soul - Vídeň
  
• a chčije a chčije (pardon ale i děda z Na samotě u lesa to říká)
  
• opět barvím Heleně hlavu a tentokrát přichází upgrade - zastřih konečků
• pak si dáváme krabicový víno
• jedu do Blue Mountains, bylo to asi ještě lepší než obvykle, vzhledem k tomu, že celý týden pršelo a přestalo asi hodinu než jsme tam dorazili
• šahám si na klokany a koaly
  
• a Café Brisa je v neděli opět plné k prasknutí, tentokrát pracuju 6 hodin a tak mám právo na jídlo (och, jaká čest) takže si poprvé dávám to slavné fish and chips
• jenom tak mezi náma, nic extra, jen ten dresing na salát byl dobrej, už chápu proč se každej ptá co v něm je, takže: bazalka, med, ocet, olej a asi i kouzlo
• asi jsem nějak blbě šlápla a bolí mě noha, že by něco se šlachou?
  
• jsem zdejší kadeřnický expert - stříháme s Jessie Rockymu vlasy strojkem

Austrálie: týden jedenáctý

• houby je to země klokanů a koal, nejvíc je tu švábů
• a já jsem náš domácí lovec, kdykoliv se u nás nějaký objeví tak se volá "Balboa - hunter"
  
• asi jsem si na surf kempu spálila hlavu, protože se mi v úterý objevil v hlavě lupy velikosti cornflaků, tak jsem je vyloupala a už jsem zase heboučká jako miminko
• snažím se neutrácet :-) a tím pádem nejíst tolik blbostí, ale jasně že se mi to nedaří
• a protože čas kvapí a já toho tady ještě spoustu neviděla tak dnes po škole a po práci vyrážím do botanické zahrady
• a ta je fakt úžasná, musím sem ještě jednou protože jsem ji celou nestihla projít a navíc se mi pak už vybil foťák
  
• hlavně že vím, kde tam mají záchody, to je pro mě docela zásadní, jsou uprostřed a než se k nim člověk dostane, tak už má skoro v kalhotách :-)
  
• taky jsem tam potkala jakýsiho italskýho dědulu, dával mi plno rad, kde mám nakupovat a jak jsou lidi v Austrálii "soulless" žeprý to je tím anglickým vlivem, zázemím nebo čím (to je zvláštní ale v tomhle se přesně shodoval s Stephanem - mým italským známým co žil v Londýně)
• pak mi ještě řekl, že jsem nejhezčí v celé botanické zahradě (jak podotkala Hanka, ještě že jsem ho nepotkala v zoologické :-)
• a završil to tím, že se mě zeptal jestli jsem v daná a že kyby byl jeho syn v Sydney tam mu řekně ať jde hnedka teďka do Botanické zahrady (ještě že byl v Parmě)
• a protože se mi zlomil Adélčin deštník a začalo pršet tak jsem si musela koupit novej, tentokrát s nápisem I LOVE AUSTRALIA
  
• Art Galery je naprosto úžasná a je zadarmo
• začíná se mi to rýsovat: napsala jsem se na výlet do Blue Mountains a výlet na Velký Bariérový Útes už se začíná plánovat, ještě tak to Hunter Valley, do Canberry a Melbourne si asi zajedu sama
• bylo nám s Bénedicté oznámeno, že Speaking test budeme dělat s nějakou hokou ze City (jsme prý silnej pár, chichi) a tak jsme na ni ve čtvrtek čeklay ale nakonec nepřišla, protože si to rozmyslela a zkoušku dělat nebude. Ať žije organizace a komunikace.
• v pátek k nám přišel do školy pán z cestovní agentury a mluvi l a mluvil, že jsme se s Hankou nakonec rozhodly k němu zajít a tím překopat naše cestovní plány
  
• vyrážím na Bondi Beach, což je taková oficiální pláž, ale mě se stejně asi víc líbí ta naše, navíc než se tam člověk dostane, tak je to skoro na celodenní výlet, navíc na cestě zpět nějak nejezdí autobusy, další měl zpoždění, takže jsem pak nestihla ferry a domů jsem se dostala až kolem 11, ale i tak jsem si uvařila večeři
  
• jsou tam sochy a jiný výtvory všemožných tvarů a barev
  
• je takový vlhko, že ani prádlopořádně nevyschne
  
• jsem z toho kulturně-poznávacího týdne děsně unavená
• někdo by měl umýt koupelnu, ach jo, když mě se do toho nechce a ti moji bordeláři to asi neudělají, tak dneska vysaju a zítra se do toho vrhnu :-(
• máme rýži v komoře/pračkárně
• v sobotu odpoledne jsem konečně byla v Manly Art Gallery (nothing special) a pak jsme si s Danou koupily zmrzlinu ale pozor ne z McDonalda, ale opravdickou. Měla jsem totiž slevovej kupón, hahá, ale to bych to nebyla já abych na sebe nekydla kus té malinové
  
• večerní práce, naposled s Vikky, už jsem tam skoro kápo a společně s Viky zavíráme až o půl 12
• prokecaná noc s Dittou a pak i Joelem, takže jsem u nich zase přespala aniž bych to plánovala, teda spala jsem asi 1,5 hodiny
• a pak 5 hodin v práci
  
• když jsem si pak řekla o jídlo, tak se na mě dívali jak na Otesánka: že prý mám právo na jídlo jen při dvojité šichtě, no nakonec odcházím s dvěma kousky Garlic Bread
  
• večer vařím guláš a jsem unavená jako kotě že ani nenapíšu domácí úkol
  

Surf Camp (4. - 6.11.2011)

PÁTEK

• ze školy nás jede 7 (Benedicte, Cécile, Celia, Elizabeth, Nina, Vivien a já) hádejte kdo je lichý?
• ještě s náma v autě jedou 2 Britky z Manchesteru, řidič neboli kluk co to organizuje se jmenuje Sam a je to takovej typickej australskej surfař - malej a středně namakanej, co mluví anglicky tak že mu nerozumím (ale njo když se snaží tak to jde) a šílenec co jsme ho pojmenovaly "Strange Guy" - strašně vlezlej a nepříjemnej člověk
  
• v Syney je zácpa, něco se stalo na Harbour Bridge a byl 2 hodiny zavřený
• takže než se vymotáme z města tak jsou to skoro 2 hodiny
• kolem 11 jsme dorazili na místo a máme strašněj hlad
• jíme Nachos a pak si dávámet Hot Dog každý jak chce
  
• ve stanu spím s Němkou Celine, je jí kolem 20 a anglicky umí asi tak jako my, možná i trošku míň (jen si chuděra jaksi zapomněla sbalit, takže nemá s sebou skoro včetně kartáčku) - Vivien mi nabídla, že když se jí budu bát, tak můžu přijít k nim do stanu :-)
• zbytek osady tvoří: tereckej Němec, Ital, Kanaďan, Ir, Brit a Pam s Jesonem z ASF (australian surf tour)
  
• stany jinak veliký, minimálně pro 4 Čechy, spíme na lehátkách a ve spacáku, k ránu je teda trochu zima a když vstáváme tak už do toho pere slunko, takže sauna
  
• když jsme si šly čistit zuby tak jsme viděli skupinku asi 7 klokanů včetně mláďat, mám takovej pocit, že taky vybírali odpadky, proč tady těm zvířatům nedají pořádně nažrat?
  

SOBOTA

• výborná snídaně, jako v hotelu
• foťák mi padá na zem a přestal fungovat, takže nemám jedinou fotku
• jdeme krmit rejnoky (nový slovíčko - stingray), taky vidíme pelikány
• pořádně se namazat krémem, protože tohle je víkend asi s nejkrásnějším počasím, od té doby co jsem přijela
  
• vyrážíme k moři, můj neopren má velikost 12 ale nasoukat se do něho je mission impossible
• docela se to prkno pronese, ale pláž je to nádherná
• dostáváme instruktáž o vlnách, jak na surfu ležet, jak si stoupnout, jak čelit vlnám (to je něco na moje bolaví záda) a jak pádlovat!, základem je taky prkno navoskvat, aby na něm nohy neklouzaly
  
• správně by se to mělo jmenovat PADDLE CAMP, už mě od toho bolí moje bezsvalový ručičky
• jsem kompletně vymáchaná
• něco na zub k obědu, musíme se přece pořádně najíst, abychom pak mohli pořádně pádlovat :-)
• jdeme na procházku na skaliska: příroda je tu prostě nádherná, koupeme se v přírodním mořském jezírku (až budou fotky tak to pochopíte) škoda jen že nemám plavky tak musím do spodního prádla :-), jím tu nejčerstvější a ústřici v životě (nevím jestli jsem někdy předtím vlastně nějakou chutnala) a protože už přichází příliv tak se brodíme zpět
• rychle do plavek a jde se znova na věc
• zkouším to co se dá, mydlí mě jedna vlna za druhou, tak že mám pocit že je ze mě slaneček a místo krve mám mořskou vodu, jsem prostě vyřízená a jaksi nevidím ten očekávaný surfařský výsledek
• ALE NE ŽE BY TO NEBYLA SRANDA
• k večeři máme klokanní burger, já teda necítím rozdíl, všechno mi to chutná stejně něce mezi zvěřinou a hovězím
• zpráva pro Honzu Šedýho: znám další verzi tvojí oblíbené opíjecí hry, budeš to moct střídat :-)
• ctím tradici a jdu spát mezi posledníma společne s Cécile a Mo, což je zkratka pro Mohameda, ten mě překvapil, chová se spíš jak Němec než jako Turek má docela rozumné názory
  

NEDĚLE

• v noci už ve stanu není ani taková zima, zato ráno je vedro pořád stejný
• k snídani jsou palačinky, já to říkám, že jsme jako v hotelu
• na pláži jsme tentokrát i přes poledne, skoro všem už to jde, jen já jsem jaksi knedlózní
• ale jo, nakonec i mě se párkrát podaří něco jako stoupnout si, proč já tam pořád jenom cpu ty kolena, proč?
  
• viděli jsme delfína, byl ode mně asi 6 metrů, prostě super pocit
• loučíme se s pláží :-(
• balíme sebe, postele, stany
• po sprše si jdeme zaskákat na "skákací polštář" takže jsme pak zralý na další sprchu
• na cestě zpět se rozšoupnu a koupím si Magnum a hranolky v McDonaldovi
  
• prý dostaneme trička, ale Sam si nás evidentně spletl s dětima, takže trička budou později
• a je konec, zastavujeme u Circular Quay, loučíme se a rozjíždíme domů
• s tím jsem jaksi nepočítala, takže jakže se mám dostat domů?
• nakonec jedu společně s Celií, Cécile a Vivien autobusem a světe div se, mám to zadarmo, měla jsem jen 20dolarovku a pan řidič mě nechal nastoupit jen tak
• vystoupím na Warringah Mall a jdu za poslechu muziky domů, je mi skoro do skoku, i ta cesta mi trvá nějak kratko, prostě jak zpívá Xavier: "tomu se říká dobrá nálada"
  
• zaplatila jsem za surf camp, rozhodně těch peněz nelituju a ještě k tomu jsem za celej víkend nekvákla česky
  

ÚTERÝ

• čekáme na recepci na Sama s tričkama, ale místo toho přijede jen Pam ( o tu nikdo nestál, my chtěli srandistu Sama), aspoň že ty trička už jsou ve správné velikosti
• tak co pojedeme za 2 týdny znova?
  

Austrálie: týden desátý

• vlhkost, že se člověk potí až za ušima
• udělala jsem velkou parádu s svýma obyčejńáckýma šatama z Londýna
  
• konečně jsem dočetla Fantoma Opery
• mám tričko ze Surf Campu, bylo to fakt super, že bych jela znova?
• při popisování známé osobnosti si 4 lidi ze třídy včetně mě vybrali Barracka Obamu, to je náhodička
  
• velkolepě jsem zmokla, niť na mě nezůstala suchá: ponožky jsem vyždímala, boty suším v troubě a za pomoci novin, tašky už uschly, věci do školy jsou jen trochu pokrabacený
• v Shore Clubu zavedly při vstupu otisky prstů, takže se tam teď nikomu nechce, a já tam ještě pořád nebyla na čtvrtečním reggae
• a ještě jednou si postěžuju, jak je to tu prolezlé Čechama a Slovákama, zase jsme ve Steinu nějaké potkali a pak ještě v pátek na Shelly Beach
  
• poprvé jsem se regulérně koupala v plavkách
• zase jsem ze sebe udělala v restauraci trubku: přišla skupinka asi 6 lidí a objednávali a objednávali, až jsem v tom měla totoální maglajs, trochu jsme stornovali, ale nakonec všechno dobře dopadlo, nikdo si nestěžoval, jenom mi nedali žádný dýško (a pak jsem je ještě potkala v Colesu a na Corsu)
  
• "Bundy" je RUM značky Bundaberg a COLA (ale kdo to má vědět)
• už taky vím jak chutná Corona s citrónem (pivo)
• ze školní terasy jsme viděli skupinku asi 15 delfínů
  
• při BBG se Švýcarkama na Shelly Beach jsme pozorovaly svatbu, aspoň měly hodně svatebčanů, no co
• nejen racci ale i kookaburry kradou jídlo
  
• dress-up večeře se spolubydlícíma v Ivanhoe, steak za 12 dolarů a pak obří zmrzlina, která vydá sama za hlavní chod
• nakonec jsem byla tak unavená, že jsem málem usla na autobusové zastávce
• viděli jsme žraloky a všelijaké jiné mořské a vodní potvory v Akváriu
• heč heč, byla jsem ve 4D kinu, sice jen asi 2 minuty, ale bylo to dost dobrý
• výhled ze Sydney Tower stojí za to, ale podruhé tam asi už nepůjdu, leda by mi to někdo zaplatil a nejlepší je to prý se západem slunce, tak ještě to načasovat
• večer jsme šli do Suger Lounge a jelikž jsem si řekla, že nebudu utrácet, tak jsem si nic nedala, jen kdybych takovou vůli měla pořád
  
• o to větší bylo překvapení, když jsem zjistila, že jsem si u holek doma nechala pracovní tričko a podprsenku, ále, stejně jsem to chtěla dát vyprat ....
  
• práce jako každý jiný den, ale Fernando už nám odjíždí, tak jsem si s ním aspoň udělala fotku
• a na jídlo jsem tentokrát dostala cosi co chutnalo jako listový těsto, takový blaho po těch toustových chlebech, to ale nevěděli že bude málo lidí a budou mě muset poslat po 3 hodinách domů
  
• jo a taky si 4 zákaznice stěžovaly na párky: nejdřív, že jsou prý málo udělaný a pak že nejsou chutný nebo co ... asi to byla i pravda, protože Lucy říkala, že jí taky nechutnají
• nakonec platily jen za kávu, ale byl z toho poprask jako na laguně
• udělala jsem si radost a koupila dárek na MANLY arts and crafts market, což je takovejch pár krámečků, co se tu každý víkend postaví (neboj Adi, budem to mít dohromady)
• tento týden měla být řada na mě s vařením, ale protože jsem nevěděla jak dlouho budu v práci , tak jsme to přesunuly na pondělí
• nedělní náplň dne: Jessie a Rocky byli v Ikei a Julie dělala svou oblíbenou a pravidelnou činnost - NIC, celý den doma, abych jí nekřivdila, tak byla vlastně nakupovat, což je její jediná aktivita mimo školy a sledování pořadů na počítači
  
• ALE Julie si vařila večeři a jaksi to neodhadla a uvařila polívky asi pro 10 lidí, tak jsme měli SeaFood Soup ( v korejštině něco jako Mí Jo Ku -미역국) rýži, zeleninu a lunchmeat ve vajíčku, zajímavá ale docela chutná kombinace
• teď už jen napsat domácí úkol a jít na kutě, má to být článek o nějakým městě do turistické brožury, omlouvám se ale vybrala jsem si Český Krumlov, prostě mi přišel lehčí na popsání než naše milé Brno ..... chyb jsem tam zase měla milion, ale Sarah (učitelka) říkala, že jí to navnadilo a ráda by se tam podívala
  

Austrálie: týden devátý

• ve škole mě čekají cvičný zkoušky, ale protože si najdednou o mě myslí, že už nejsem tam dobrá, tak dělám jen FCE
• už se vážně chci jít koupat, ale počasí je tu jako v Londýně, strašně proměnlivý a navíc dost fouká vítr
• koupila jsem si zase kuře, tak by mě zajímalo jak dlouho mi vydrží
• jo a ještě má super legíny za 6 dolarů - sama tomu nemůžu uvěřit, asi se ze mně stane miss legínka :-)
• v obchodech je všechno hnusný a co není hnusný, to je strašně drahý (pořád ta samá písnička)
• tak a teď jsem se naštvala, nespravedlnost světem vládne aneb příjdu domů a Rocky (čínský snoubenec, který ode mně dostal za úkol vybrat si jméno a ani ho pořádně neumí vyslovit, a pak když oslovuje mě tak to celkově zní vážně jako Rocky Balboa, ale to je jiný příběh) zpět k tomu, jak příjdu domů a on mi nadšeně oznamuje, ž emá práci. A jak k ní přišel? Ještě náhodněji než "slepej k houslím". Protože Jessie pracuje v hotelu, tak za ní jednoho krásného dne, to znamená v pondělí, přišel manager, jestli prý nezná někoho, že potřebujou novýho kitchenhanda - no prosím že zná, to by ještě nebylo to nejmenší, že má práci aniž by pro to musel hnout brvou, ale kolik za ni má peněz!!! Bude mít 18 dolarů na hodinu (nevím teda jestli hrubýho nebo čistýho) ale ve srovnání se mnou to je víc než mrzuté :-(. Nevím kolik mají u nás v restauraci, ale každopádně mí "už kámoši" z Nepálu, Indie, Malaisie nebo kdoví odkud ještě (mají asi tak 150 cm, tak dobře možná 160) tuhle práci nazývají shitjob, takže si každej dovede představit jaká je to zábava a kolik za to asi mají peněz
  
• odeslaná další várka pohledů, uvidíme nakoho se štěstí usměje tentokrát
• co si mám myslet o té naší managerce fakt nevím, dneska mi dokonce dala ochutnat dort, ale stejně si myslím že mi příští týden nedá moc hodin, protože jsem řekla že o víkendu nemůžu pracovat - jedu totiž na surfkemp juchůůůů a pak už nebudu mít už vůbec žádný peníze, to už není tak juchůůů
  
• natrhala jsem si kytičku
• Melbourne Cup - asi 10 minutový dostih, ne jak u nás že celý den je několik různých dostihů, je to jen jeden a všichni kolem toho šílí, hezky se oblečou a nejlépe si ještě vezmou klobouk - zajímavá tradice - najednou všude potkáváte nastrojený lidi a říkáte si co se sakra děje?
• úterý v kavárně: krutě se mi vylil milkshake, v tom mi přišli další hosti a volali z kuchyně že je připravený další jídlo - co má člověk v takovým případě dělat jako první? a pak tam taky přišel jakýsi kluk ptát se na práci, což není tak neobvyklé, ale vyklubal se z něj Čech a to sem si předtím říkala, že má nějak podezřele dobrou angličtinu
• středa: speaking exam, co mám tak asi vyprávět, jaký je moje oblíbený jídlo? co mě baví na životě v Česku? proč si člověk dělá fotky a nebo je lepší si koupit suvenýr? Benedicte (moje belgická spolužačka, se kteru jsem ve dvojici) válí jedna báseň, napínám uši abych ji rozumněla, její slovní zásoba je asi milionkrát větší než moje a mluví rychlostí blesku, k tomu si připočtěme francouzský akcent a nakonec jsem ráda, že jsem se dočkala konce
• FCE bych udělala na B, kupodivu psaní bylo docela OK a nejhorší byla gramatika
  
• čtvrek a pátek si v práci docela užívám, máme plno, já dělám objednávky, Viky nestíhá dělat kafe, k tomu si zpíváme a vymýšlíme, že budeme zpívat menu, budeme mít živou kapelu a jiný pitominky
  
• jo a v pátek jsem dostala dvojitý dýško, jen je škoda, že se o to dělíme, takže uvidíme, kolik z toho tento týden kápne (vím že to bylo ze srandy ale přece to potěší - Utsah (čti Udži) mi řekl, že jsem nejlepší servírka na světě, to bylo ještě před tím, než se mi ty peníze rozsypaly na zem) každopádně jsme měli zase fofr a jsem končila až o čtvrt na 5 a byla ráda, že si stihla koupit něco na jídlo před odjezdem
  
• někdo mě oslovuje "Barbie girl" a někdo zase "scientist"
• asi tu je nějaký magnet, pořád se tu chodí na práci ptát Češi a Slováci
• 3 Švýcarky od nás ze školy se "ožraly jako prasata" málem se musela volat pohotovost, v životě jsem asi nikoho v takovým stavu neviděla, Celia vypadala že ani není přítomná, ve Steinu budou asi muset pořádně vyvětrat na záchodech....nakonec se všechny dostaly domů a 2 z nich dokonce jely na víkend se mnou na surf, neuvěřitelný
• jaký je nejdelší slovo, které znáte v angličtině - Celiina odpověď: "Sydney Tower."
  
• vyrážím na Surf Camp, ale o tom musím napsat zvlášť to se prostě popsat nedá
  

Přání

Žirafa je holka milá
Barborka zas roztomilá.
Krky stejně dlouhé mají
pořád se jen usmívají.

Aďulka Prďulka, Brno 2011
(promiň Adi, trochu jsem to pozměnila, aby to líp vycházelo, ale stejně je to to nejoriginálnější přání)