- konečně jsem našla byt, ve kterým si umím představit že budu bydlet (je sice dál od školy ale docela levný), budu bydlet s Korejkou a Číňankou
- Švýcarka je sice mladá a trochu něco jako vlezlá (prostě má to sebevědomí, co nám Čechům chybí)
- kupuju si šampon a zubní pastu
- už se trošku otepluje
- naše učitelka pro tento týden je z Německa, ta předtím byla Irka a první den ve škole jsme měli Angličanku (homestay rodina jsou Italové a paní co mě vezla z letiště je z Londýna) - je tu vůbec někdo pravej Australan?
- jedu poprvé do Sydney
- nemůžu najít kancelář European Corner
- v kanceláši sice musím čekat, ale kupodivu rozumím skoro všemu co říká ta ženská nějaké další Polce (v polštině)
- vidím Sydney Opera House, Town Hall, Queen Victoria Building, George Street, IMAX a akvárium a Wildlife World - ale jen z venku, pár uliček a náměstíček
- mám miliony fotek z ferry a s Operou
- ve třídě je nás 5 Čechů a 1 Slovák
- řekla jsem si že když to tady stojí tolik peněz, tak to aspoň prožeru, jejich kombinace mě teda zaráží, ale každá den je maso a nějaká zelenina
- banky zavírají ve 4 a obchody asi o půl 6
- jsem poslední v mobilovým obchodě, ale jsou tam milí prodavači a konečně mi funguje ta stará simka - tak to provolám, ne? po tmě nějak nemůžu najít cestu z Warringah Mall
- mám trošku přikrášlený životopis
- navštevuju Hyde Park, St. Marys Cathedral, dělám miliony fotek všelijakých budov
- na ferry s emnou jede spousta pěkných kravaťáků
- čokolády ještě mám, nento týden je ve znamení sušenek
- nestíhám si vypisovat slovíčka do školy
- Venezualanka ve škole mě rozesmála téměř k pláči ( ať žije marxismus a leninismus :-)
- ve čtvrtek večer sbalím témeř všechny věci, ať to pak nedělám na poslední chvíli
- nemůžu vystát Venezualanku, Brazilec mi připomíná Mazánka
- v pátek konečně vidím Shelly beach, máme tam BBQ, nejvíc je tam Čechů, tak se bavíme i česky, zjišťuju že rozhodně nejsem nejstarší, ale zato jsou všichni z Prahy nebo tam pracují nebo studují (jedna holka je z Mikulášovic)
- ať žije Pedro :-)
- v sobotu ráno se dobalím, nechápu co se stalo, všechny moje věci nějak nakynuli a pomalu nemůžu zavřít kufry a to jsem je nadstavila
- pachtím se autobusem, kterej je narvanej jako nikdy
- kupuji si pěknou peřinu s motýlkem za 15 dolarů, bohužel je moc dlouhá na moje chalupový povlečení
- vařím květákovou polívku, ale nemám mouku, nemám vlastně strašně moc věcí, to člověku ani nepříjde kolik potřebuje maličkostí
- tento týden hodnotím o 200 % líp jak ten minulý
neděle 18. září 2011
Austrálie: týden druhý
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Doufám, že deníček z Austrálie bude přibývat, protože mě prostě bavíš Baruli:-)
Držím palce, ať Ti to vychází a daří se Ti tam
Tak to jsem ráda, mě baví, že tě to baví.
Okomentovat