....ale na svačinu si najdu čas vždycky. Den by musel mít víc hodin, abych stihla se svou leností vše, co bych měla. Ale já se nevzdávám. Vím, že už nejsem nejmladší a potřebuju spát. Nejsem ani nejlepší ani nejchytřejší a svět asi nezměním. Ale ještě pořád jsem tady a snažím se. Je mi líto, že nemůžu jezdit na všechny skautské, korfbalové, rodinné a jiné akce s kamarády a dělám tak věci na půl. Ale jak se mám sakra rozhodnout. Tak vás prosím, buďte ke mně shovívaví, já se sebou musím žít 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a to už 23 let.
A ještě tak mimochodem v pátek má zkoušku a asi bych se už měla vážně učit, al eco myslíte že dělám ....
Žádné komentáře:
Okomentovat