Život s papírky

Občas mám takové impulzivní nutkání "spasit svět". V mém případě si třeba něco přečtu a mám pocit, že mám geniální myšlenku, která se musí rozepsat alespoň v rozsahu maturitní práce. Vzhledm k nedostatku času si na nějaký papírek napíšu jen tu onu základní myšenku či nápad. Když se potom za pár dní podívám na papírek znovu, zjistím, že duch myšlenky se vytratil. Já se totiž rychleji pohybuju než zmapuju terén, mluvím dřív než myslím a někdy raději nemyslím vůbec. Dokonalost mi pořád uniká a proto mi vše asi tak dlouho trvá.