od Emana

Už je to pár týdnů, co jsme se vrátili z božího putáčku po Chřibech. Bylo fajn vidět a pořádně si pokecat s lidma, které jsem už dlouho neviděla, asi by to vydalo na samostaný příspěvek (možná se k tomu někdy dostanu). A taky nám hráli kluci na kytaru a tahle písnička mě prostě nadchla.

A Kamíku, nemělas náhodou dát na blog taky nějakou písničku?

Pro všechny co tam někdy byli a nejen pro ně

Musím říct, že mě toto fakt rozesmálo, protože Úřad práce je hotovej šaškec a doufám, že se tam zase dlouho nepodívám.

Chtěla bych ještě jednou slyšet naživo Vychází.
ach jo

Básnění

Asi to normálním lidem nepříjde tak vtipný, ale pro molekulárního biologa učícího se na státnice je to ta největší vzpruha. Byl by hřích se nepodělit. Holkám děkuju za podporu a doufám, že jim nevadí, že jsem to zveřejnila.

Nejsou to tví rodni bratři,
zítra jim to Baru natři!!!
(Jak se patří!!!)
Ať komise jenom čumí,
jak Baruška Mendla umí.
Lízal je ti do pasu,
tak se vyhneš trapasu,
do výstřihu nedohlédne,
je to od něj bezohledné.
Do paměti se ti vryly
nejen všechny Retroviry!
Tak zvládni tu trošku hnusu,
Doškymu dej za mě pusu.
A když budem s Verčou moci,
dojdeme ti na promoci!!

A ještě jedna:

Co to vidím, Karboš pláče?
Ne!
Je červený smíchy.
Radostí zas skáče,
že má za A z genetiky.

Karbošku můj milý,
ať máš zítra - v tu šťastnou chvíli -
hlavu jako otevřenou knížku,
večer potom - při oslavě -
z alkoholu teplo v bříšku.

Rájo žádné břišní stahy!
To ti přeje Jeli z Prahy.
:-))))))))))))))))))))))))

Já a horoskopy

Teda ne že bych jim dávala nějakou váhu, denodenně je sledovala, do posledního písmenka se jimi řídila či dokonce je vyráběla, ale někdy prostě sednou. Taky je často čtu až večer nebo s jednodenním zpožděním. Možná to vidím jen já, posuďte sami, některé mi totiž fakt udělaly radost

9.2.2012 MF Dnes - den po státnicích
Nedokážete se soustředit na nic a na nikoho. Pokud to půjde, práci spíše předstírejte. Dnes opravdu platí, kdo nic nedělá nic nezkazí.
Já: válím doma šunky

6.2.-12.2.2012 magazín Ona Dnes - poslední nervodny
Realita si z vás může tropit legraci. Paradoxně to, co chcete vy, dostane někdo druhý. Od úterý ale budete mít několik příležitostí s odstupem sledovat vše, co se kolem děje. Můžete tak napravit směr svého usilování v lásce i v profesi.
Já: žádný takový, já ty státnice chci udělat stejně jako ti ostatní, takže jestli je budou mít oni a já ne, tak budu zuřit. A sekli se jen o jeden den - už ve středu podvečer jsem opravdu překročila hanici a na celou vysokou se mohla z dálky podívat s láskou a odstupem.

30.1.2012 MF Dnes - předstátnicový učící teror
Nenajde se člověk, který by si s vámi rád nepopovídal. Komunikace s vámi je pro spoustu lidí to jediné, co dnes dává jejich životu smysl.
Já: už se těším ven mezi lidi, do normálního života až to vyzkouším v praxi

22.10.2011 THE MANLY DAILY - jen připomínám, moje pětadvacátiny
You have a choice. You can keep certain selfish individuals happy and bypass brilliant offers or put yourself first and hope you can reconcile issues later. The problem is, others either don`t understand changes or fear they`ll be neglected. You know they`ve no need for concern, but by the time you`ve convinced them, opportunities could have simply vanished. This is one of those moments when you`re the priority.
Já: když jste na druhé straně zeměkoule, v byte v podstatě s cizíma lidma, ve škole se snažíte o nemožné, chtěli byste pracovat i užívat si, ale všechno skloubit prostě nejde. Pořád poznáváte nový lidi a jak se k nim chovat, jsou to kamarádi nebo jen lidé, které se ve vašem životě ocitnou na pár týdnů.
JO A NECHÁVÁM TO V PŮVODNÍM ZNĚNÍ, KDO TOMU NEROZUMÍ AŤ VYTÁHNE SLOVNÍK A HLEDÁ, JÁ TAKY HLEDALA

Už jsem skoro doma...

Už jsem vlastně úplně doma, ale rozhodně chci během Vánoc dopsat svoje putování po cizích krajích.

Austrálie: den poslední

• jdu se rozloučit s Anetou a nechávám jim tam všechny nesnezený potraviny, co mi zbyly
  
• příjde i Pavla a od Joela dokonce dostávám plyšovou koalu na památku
• nákup posledních dárků (v dolarovým obchodě potkávám Jirku, Manly je fakt malý), poslední fotky a jde se domů pakovat
  
• asi jsem v Cairns nebo někde cestou na letiště nechala deštník, neuvědomuju si teda ani že bych ho s sebou měla, ale každopádně teď ho nemám
• poprvé a naposled se koupu na Manly Baech asi tak na 20 sekund (2 šipky a jsem venku)
  
• slejváček jakej svět neviděl, tomu říkám rozlučkový počasí
  
• velkej kufr vážil 23,4 kg a malej 16,6, kg ale pán na přepážce mi poručil to přebalit, takže jsem potom měl ten velkej něco přes 26 kg a ten malej jsem pro jistotu už ani nevážila
• jen podotýkám, že jsem měla dovoleno 20 kg (ale do 23 to prý nechávají projít) na odbavení a 7 kg do letadla
• a to pán ještě chudát nevěděl, že mám další dvě tašky, který se chystám zredukovat a nacpat do toho malýho kufříku
  
• sedím v poslwdní řadě u okýnka ale v letadle nespím
• koukám na Lawry Crowne, Medvídka Pů a opět na Crazy, Stupid, Love
• v Lounge se jim fakt vyplatím, žeru, co to dá, snad se to neplatí
• už jsem tady málm zapustila kořeny, ale aspoň už mě uschly všechny věci
• druhé letadlo je menší a můj soused je strašně nesypatickej
• nějak špatně jsem si to spočítala a myslela jsem že i ten druhý let bude 10 hodin a když nám oznámili, že poletíme 12 tak jsem málem šla do mdlob
• takže koukám na Mr popper's penguins, Přátele, Let's make love a počítám minuty do přípetu
• nevím jaku už se mám na tom sedadle poskládat
• aspoň se můžu pochválit za výber jídla, všechno co jsem si vybralo se dalo jíst a když ne, tak mi to vyměnily, hodný letušky tam mají